Vlastní zdroje
Vlastní zdroje tvoří příjmy EU. Musí v plném rozsahu pokrývat výdaje EU. Jelikož nařízení o víceletém finančním rámci obecně nastiňuje výdajovou stranu celého balíčku, vlastní zdroje a nařízení o víceletém finančním rámci spolu úzce souvisejí. Lze říci, že se jedná o dvě strany jedné mince. Bylo-li v minulosti dosaženo dohody o novém víceletém finančním rámci, bylo rovněž dosaženo dohody o vlastních zdrojích.
Pravidla týkající se vlastních zdrojů EU stanoví:
- strop;

- jednotlivé druhy vlastních zdrojů;

- opravy pro ošetření situace, kdy je rozpočtová zátěž určitého členského státu nepřiměřeně vysoká v poměru k jeho relativní prosperitě.

Strop víceletého rozpočtového rámce na období 2007–2013
Vlastní zdroje nesmí převýšit 1,29 % hrubého národního důchodu (HND) EU v případě závazků a 1,23 % HND v případě plateb.
1. Co je strop vlastních zdrojů?
Strop vlastních zdrojů je maximální částka vlastních zdrojů, kterou může EU během určitého roku získat. Jelikož je strop vyjádřen jako procentní podíl hrubého národního důchodu (HND) EU, závisí na tempu ekonomického růstu.
The ceiling of the 2007-2013 MFF
Own resources may not exceed 1.29% of the EU Gross National Income (GNI) for commitments and 1.23% of GNI for payments.
2. Jaké existují druhy vlastních zdrojů?
Ve stávajícím víceletém finančním rámci existují tři druhy vlastních zdrojů:
Tradiční vlastní zdroje
Tvoří je především cla a dávky z cukru.
Vlastní zdroje založené na dani z přidané hodnoty (DPH)
Na harmonizovaný základ DPH každého členského státu se zpravidla uplatní jednotná sazba ve výši 0,30 %.
Zdanitelný základ DPH je omezen na 50 % hrubého národního důchodu (HND) každé země. Cílem tohoto pravidla je zabránit tomu, že by méně bohaté členské státy musely platit nepřiměřeně vysokou částku (v zemích s nízkými příjmy se DPH obvykle podílí vyšší měrou na národním důchodu).
Vlastní zdroje založené na hrubém národním důchodu (HND)
Na HND každého členského státu EU se uplatní standardní procentuální sazba.
Tyto prostředky se používají k financování té části rozpočtu EU, která není hrazena z jiných vlastních zdrojů, a to s cílem zajistit rovnováhu příjmů a výdajů EU.
Mezi ostatní zdroje příjmů patří:
- daně z platů úředníků EU
- příspěvky třetích zemí na určité programy
- pokuty uložené firmám za porušování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže atd.
3. Jaké opravy existují v současnosti na straně příjmů?
Opravy jsou mechanismy, kterými se vyrovnávají nebo opravují rozpočtové nevyváženosti u některých členských států.
K hlavním opravám patří:
- rozpočtová sleva pro Spojené království – v roce 2011 dosáhla přibližně 3,6 miliard EUR – a slevy týkající se financování rozpočtové slevy pro Spojené království;
- Jednorázové platby ve prospěch Nizozemska a Švédska – snížení jejich ročních plateb z HND za období 2007–2013 (v cenách roku 2004):
– Nizozemsko – 605 milionů EUR
– Švédsko – 150 milionů EUR.
- Snížené sazby uplatňované u DPH ve prospěch čtyř členských států za období 2007–2013:
– Rakousko: 0,225 %
– Německo: 0,15 %
– Nizozemsko: 0,1 %
– Švédsko: 0,1 %.
Kromě toho si všechny dotyčné členské státy ponechávají 25 % z částky vybrané na tradiční vlastní zdroje.
Všechny formy oprav, ať již na straně příjmů nebo na straně výdajů, jsou založeny na dvou zásadách, které byly dohodnuty na zasedání Evropské rady ve Fontainebleau v roce 1984:
- Výdajová politika je nezbytným prostředkem k řešení problému rozpočtových nevyvážeností.
- Každý členský stát, který nese rozpočtovou zátěž, jež je v poměru k jeho relativní prosperitě nadměrná, může v příslušnou dobu využít opravy.
Read more
Jaké změny navrhla Komise v systému vlastních zdrojů?