Průvodce řádným legislativním postupem
Postup spolurozhodování je legislativním postupem, který pro společné přijímání legislativních aktů Radou a Evropským parlamentem zavedla Maastrichtská smlouva. Amsterodamská a Niceská smlouva postup upravily a rozšířily jeho použití.
Jednou z nejvýznamnějších změn, které přinesla Lisabonská smlouva, je rozšíření spolurozhodování na více než 80 politických oblastí; spolurozhodování, nyní nazývané řádný legislativní postup, se tím stalo hlavním rozhodovacím postupem EU (článek 289 Smlouvy o fungování Evropské unie).
Řádný legislativní postup je uveden v článku 294 SFEU a probíhá takto:
Komise předloží legislativní návrh Radě a Evropskému parlamentu. V obou orgánech proběhne první čtení, které není časově omezeno, a pokud Rada schválí postoj Evropského parlamentu v prvním čtení, je legislativní akt přijat.
Odmítne-li Rada postoj Evropského parlamentu, přijme svůj postoj v prvním čtení a postoupí jej Evropskému parlamentu k druhému čtení. Pokud Evropský parlament tento postoj schválí, je legislativní akt přijat. V případě odmítnutí lze věc znovu posoudit pouze na základě nového návrhu Komise. Navrhne-li Evropský parlament změny postoje Rady, proběhne druhé čtení v Radě. Jsou-li všechny tyto změny schváleny, je akt přijat; v opačném případě je svolán dohodovací výbor.
Zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise mají šest týdnů k dosažení dohody a schválení společného návrhu.
Podrobné vysvětlení postupu podává průvodce řádným legislativním postupem, který má sloužit k usnadnění práce předsednictví, generálního sekretariátu Rady a delegací. Detailně popisuje průběh jednotlivých fází postupu a vysvětluje úlohu předsednictví a generálního sekretariátu. Přílohy obsahují společné prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování, lhůty stanovené pro průběh tohoto postupu a rozdělení úkolů v rámci generálního sekretariátu Rady.
