Bezpečnost

Evropa jako ochránce


Sídlo Europolu v Nizozemsku.

Zřízení Europolu v roce 1995 představuje důležitou etapu v evropské policejní spolupráci. K této spolupráci dále přispělo zřízení Evropské policejní akademie rozhodnutím Rady z roku 2005. Po madridském atentátu z roku 2004 EU rovněž zřídila funkci protiteroristického koordinátora. Cílem Stockholmského programu je chránit občany prostřednictvím rozvoje evropských nástrojů:


■ Strategie vnitřní bezpečnosti

Rozvíjení, monitorování a provádění strategie vnitřní bezpečnosti je jedním z prvořadých úkolů Výboru pro vnitřní bezpečnost (COSI) zřízeného Lisabonskou smlouvou. Tato strategie bude zahrnovat rovněž bezpečnostní aspekty integrované správy hranic a operativní justiční spolupráci v této oblasti.
Bezpečnost Unie je založena na integrovaném přístupu. Odborníci na bezpečnost proto musí sdílet společnou kulturu, optimalizovat výměnu informací a opírat se o adekvátní technologické infrastruktury.

Strategie vnitřní bezpečnosti se stává jedním z prvořadých úkolů.
Boj proti terorismu se nyní zaměřuje na prevenci radikalizace a na zdroje financování a zároveň dbá, aby protiteroristické metody byly zcela v souladu s lidskými právy.
I nadále bude vyvíjeno úsilí o zvýšení kapacity Unie v oblasti přípravy a reakce na pohromy, k nimž dochází uvnitř i vně jejích hranic.


■ Modernizace potřebných nástrojů

Stockholmský program stanoví vytvoření evropské správy pověřené technickým rozvojem a řízením rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Spolu se zavedením Evropského informačního systému rejstříků trestů by měl být vytvořen rejstřík týkající se státních příslušníků třetích zemí odsouzených v členských státech.

■ Účinné politiky

V oblasti potírání trestné činnosti se centrem pro výměnu informací mezi členskými státy má stát Europol, jehož úkolem je poskytovat služby, zejména při vytváření společných vyšetřovacích týmů. Posláním Europolu bude rovněž účinněji spolupracovat s policejními misemi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky.
V oblasti předcházení trestné činnosti by mělo být zřízeno pozorovací středisko založené na Evropské síti pro předcházení trestné činnosti. Toto pozorovací středisko zlepší statistické vědomosti o tomto jevu a umožní výměnu osvědčených postupů.


■ Ochrana před závažnou a organizovanou trestnou činností

Pro boj proti obchodování s lidmi budou vytvořeny nové právní předpisy, které zaručí lepší ochranu obětí, a případně bude zřízen úřad evropského koordinátora. Stockholmský program stanoví vytvoření nových právních předpisů v oblasti boje proti sexuálnímu zneužívání, sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii. Unie vyjasní pravidla soudní příslušnosti a právní rámec použitelný pro kybernetický prostor v rámci Unie, včetně způsobu získávání důkazů na podporu přeshraničních vyšetřování.
Pro boj proti hospodářské kriminalitě a korupci bude rozvinuta výměna informací mezi útvary finančního zpravodajství. V rámci evropského systému správy informací by jejich analýzy mohly přispívat do databáze o podezřelých transakcích.
V oblasti drog bude ze zlepšení spolupráce, kterou umožňuje Lisabonská smlouva, a dále z mobilizace občanské společnosti a prohlubování výzkumu vycházet strategie souběžného snižování nabídky a poptávky.


■ Terorismus

Boj proti terorismu se nyní zaměřuje na prevenci radikalizace a na zdroje financování a zároveň dbá, aby protiteroristické metody byly zcela v souladu s lidskými právy. (viz Strategie Evropské unie pro boj proti terorismu).


■ Komplexní a účinné zvládání katastrof na úrovni Unie

Bude vyvíjeno další úsilí o zvýšení kapacity Unie v oblasti přípravy a reakce na pohromy, k nimž dochází uvnitř i vně jejích hranic.

Přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené lidmi, jakož i teroristické akce měly v průběhu uplynulého desetiletí rostoucí dopad na bezpečnost občanů uvnitř Unie i mimo ni. Unie na tyto hrozby reagovala tím, že posílila svoji činnost související s prevencí, reakcí a řízením v oblasti civilní ochrany a využila všech svých prostředků, včetně vojenských prostředků a úzké spolupráce s humanitární pomocí při intervencích ve třetích zemích. Odpovědnost členských států za ochranu jejich občanů a zásada solidarity, které jsou pevně zakotveny v Lisabonské smlouvě, představují základ pro jakékoli opatření přijaté Unií při řešení krizí. Bude vyvíjeno další úsilí o zvýšení kapacity v oblasti civilní ochrany, humanitární pomoci a civilně-vojenské spolupráce umožňující Unii, aby se lépe připravila a reagovala na pohromy, k nimž dochází uvnitř i vně jejích hranic.