Přistěhovalectví a azyl
Evropa jako prostor odpovědnosti, solidarity a partnerství v záležitostech migrace a azylu
Středisko pro žadatele o azyl na Maltě
Rada přijala v rámci programu z Tampere soubor směrnic, které stanoví společná pravidla v oblasti přistěhovalectví (například směrnice z roku 2003 o právu na sloučení rodiny). V oblasti azylu mají směrnice o podmínkách přijetí, postupech pro udělování, kvalifikaci a dublinské nařízení stejný obecný cíl: sjednotit úroveň oblasti působnosti azylové politiky a položit základy společného evropského azylového systému. Cílem Stockholmského ogramu je účinná regulace přistěhovalectví a zároveň soudržnější a spravedlivější evropské azylové právo
■ Dynamická a soudržná migrační politika
V kontextu značných problémů spojených s demografickým vývojem, které bude Evropská unie v budoucnosti řešit, budou pružné imigrační politiky významným příspěvkem k hospodářskému rozvoji a výkonnosti Unie z dlouhodobého hlediska. Vzájemné propojení mezi migrací a začleněním do společnosti zůstává s ohledem na základní hodnoty Unie zásadní. Činnost EU spočívá na zásadách stanovených v globálním přístupu k migraci i v Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu. Je třeba zachovat rovnováhu mezi třemi rozměry globálního přístupu:
Cílem Stockholmského programu je účinná regulace přistěhovalectví a zároveň soudržnější a spravedlivější evropské azylové právo.
Vzájemné propojení mezi migrací a začleněním do společnosti zůstává s ohledem na základní hodnoty Unie zásadní.
Migrační politiky je třeba lépe koordinovat s politikami v oblasti rozvoje.
- Podporovat mobilitu a legální migraci,
- optimalizovat vazbu mezi migrací a rozvojem a
- bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví.
Migrační politiky je třeba lépe koordinovat s politikami v oblasti rozvoje. Za tímto účelem se zvažuje zejména zlepšení systémů pro převod remitencí na evropské úrovni. S cílem usnadnit lepší sladění nabídky a poptávky pracovních sil na evropském trhu práce by Unie měla podporovat vytváření pružných režimů pro přijímání migrantů, které reagují na potřeby členských států a umožňují migrantům plně využít jejich dovedností a kvalifikací. Unie musí zajistit spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území jejích členských států. Intenzivnější integrační politika by si měla dát za cíl, aby těmto osobám byly přiznány práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi občanů Unie. Spolupráce na evropské úrovni může v členských státech přispět k účinnějším integračním politikám tím, že poskytne podněty a podporu pro jejich opatření.
Hlavní prioritou musí zůstat boj proti obchodování s lidmi a převaděčství, integrovaná správa hranic a spolupráce se zeměmi původu a tranzitu spojené s policejní a justiční spoluprací. V zájmu účinného uplatňování nástrojů přijatých v oblasti navracení a sankcí vůči zaměstnavatelům, jakož i platných dohod o zpětném přebírání osob je důležité zajistit sledování jejich provádění. Nezletilé osoby bez doprovodu přicházející do členských států ze třetích zemí představují obzvláště zranitelnou skupinu, které je třeba věnovat zvláštní pozornost a cílená opatření.
■ Azyl: společný prostor ochrany a solidarity
Společný evropský azylový systém musí být založen na náročných požadavcích v oblasti ochrany a zároveň zabraňovat zneužívání. Cílem je, aby byl vytvořen do konce roku 2012.
Unie spolupracuje se třetími zeměmi, na jejichž území se nacházejí velké populace uprchlíků.
Evropský podpůrný úřadu pro otázky azylu (EASO) by měl dále rozvíjet společnou vzdělávací platformu pro úředníky jednotlivých států pověřené problematikou azylu a využít k tomu zejména evropské osnovy pro vzdělávání odborníků v oblasti azylu.
Měla by se prosazovat faktická solidarita s členskými státy, které jsou vystaveny zvýšenému tlaku. Za tímto účelem by měly být vytvořeny mechanismy pro dobrovolné a koordinované sdílení odpovědnosti mezi členskými státy.
Unie spolupracuje se třetími zeměmi, na jejichž území se nacházejí velké populace uprchlíků. EASO by tedy měl být plně zapojen do vnějšího rozměru společného evropského azylového systému. Evropská unie má ve vztazích se třetími zeměmi rovněž povinnost aktivně poukazovat na důležitost přistoupení k Ženevské úmluvě z roku 1951 a k jejímu protokolu, jakož i na důležitost jejich provádění.