Vnější rozměr
Evropa v globalizovaném světě – vnější rozměr svobody, bezpečnosti a práva
Rostoucí význam vztahů se třetími zeměmi v oblasti bezpečnosti a práva vedl k uzavření mnoha dohod, jako například dohody EU-USA o vzájemné právní pomoci a o vydávání osob z října roku 2009, různých dohod o zjednodušení postupů pro udělování víz a o vízové liberalizaci, dohod o zjednodušení postupů pro udělování víz a o zpětném přebírání osob. Cílem Stockholmského programu, který se opírá o zjednodušený institucionální rámec podle Lisabonské smlouvy, je rozvinout spolupráci se třetími zeměmi.
■ Posílený vnější rozměr
Vzhledem k současnému významu vnějšího rozměru politiky Unie, pokud jde o prostor svobody, bezpečnosti a práva, je třeba výrazněji začlenit tyto politiky do všeobecných politik Unie a zejména do její zahraniční politiky. Priority v oblasti vnějších vztahů budou podkladem a vodítkem pro stanovení prioritních činností příslušných agentur Unie (Europol, Eurojust, Frontex, Evropská policejní akademie, Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost a Evropský podpůrný úřadu pro otázky azylu ).
Přijetí Lisabonské smlouvy otevírá Unii nové možnosti pro účinnější politiku v oblasti vnějších vztahů.
Přijetí Lisabonské smlouvy otevírá Unii nové možnosti pro účinnější politiku v oblasti vnějších vztahů. Evropská služba pro vnější činnost zajistí lepší soudržnost mezi tradičními nástroji vnější politiky a nástroji vnitřní politiky s významným vnějším rozměrem, jako jsou nástroje související se svobodou, bezpečností a právem. Předání zvláštních pravomocí v prostoru svobody, bezpečnosti a práva delegacím Unie ve strategických partnerských zemích přinese přidanou hodnotu.
■ Lidská práva
Měly by být prosazovány hodnoty Evropské unie, dodržován přísný soulad s mezinárodním právem a podporován jeho rozvoj.
Lisabonská smlouva nabízí Evropské unii nové nástroje pro vnitřní i vnější ochranu základních práv. Měly by být prosazovány hodnoty Evropské unie, dodržován přísný soulad s mezinárodním právem a podporován jeho rozvoj. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že vnitřní a vnější aspekty lidských práv jsou navzájem propojeny, například pokud jde o zásadu „zákazu vyhoštění a navracení“ (refoulement) nebo uplatňování trestu smrti partnerskými zeměmi, se kterými Unie spolupracuje.
■ Pokračování tematických priorit prostřednictvím nových nástrojů
Klíčové tematické priority strategie v této oblasti, tedy boj proti terorismu, organizované trestné činnosti, korupci a drogám, výměna osobních údajů v zabezpečeném prostředí a řízení migračních toků, jsou i nadále platné. Boj proti obchodování s lidmi a proti převaděčství je třeba posílit.
■ Dohody se třetími zeměmi
Lisabonská smlouva stanoví nové a účinnější postupy pro uzavírání dohod se třetími zeměmi. Pokud jde o předávání osobních údajů do třetích zemí pro účely vymáhání práva, je v Unii zapotřebí zejména soudržného legislativního rámce. Bude možné vypracovat vzor rámcové dohody sestávající z obecně platných hlavních prvků ochrany údajů.
■ Zeměpisné priority
Unie musí pokračovat v prosazování evropských a mezinárodních norem a ratifikace mezinárodních úmluv.
Politika Unie v oblasti vnějších vztahů by se měla zaměřit na klíčové partnery, zejména na: kandidátské země a země s perspektivou členství v Evropské unii, země Evropského sousedství, státy, které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru / Schengenské dohody, Spojené státy americké, Ruskou federaci a další země či regiony významné z hlediska jejich přínosu pro strategické a zeměpisné priority Unie.
■ Mezinárodní organizace a prosazování evropských a mezinárodních norem
EU potvrzuje svou oddanost účinnému multilateralismu doplňujícímu dvoustranná a regionální partnerství se třetími zeměmi a regiony. Unie musí pokračovat v prosazování evropských a mezinárodních norem a ratifikace mezinárodních úmluv, zejména těch, které byly vypracovány pod záštitou OSN, Rady Evropy a Haagské konference o mezinárodním právu soukromém