Justiční spolupráce
Usnadnit život občanům: Evropa jako prostor práva a spravedlnosti
Založením Eurojustu v roce 2002 dochází ke zrychlení procesu justiční spolupráce, o které bylo rozhodnuto na zasedání Evropské rady v Tampere v roce 1999. Zatýkací rozkaz, který byl rovněž vytvořen v roce 2002 rámcovým rozhodnutím Rady, představuje důležitý pokrok při vytváření evropských nástrojů pro účinnou spolupráci. Záměrem Stockholmského programu je tato acquis rozvíjet
■ Pokrok v zavádění vzájemného uznávání
V trestních věcech byl navržen komplexní systém, který by měl nahradit všechny nástroje pro získávání důkazů, který by se měl vztahovat na všechny druhy důkazů, měl by stanovit lhůty k vykonání a omezit důvody pro zamítnutí.
Lisabonská smlouva navíc umožňuje vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce.
Vzájemné uznávání bude rozšířeno.
V oblasti justiční spolupráce poskytuje rozhodnutí Rady z prosince roku 2008 o posílení Eurojustu možnost dalšího rozvoje Eurojustu v následujících letech, zejména v oblasti související se zahájením vyšetřování a řešením kompetenčních sporů. Lisabonská smlouva navíc umožňuje vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce.
V oblasti občanského práva bude v průběhu období, na něž se vztahuje Stockholmský program, pokračovat proces rušení všech přechodných opatření (doložka vykonatelnosti). Tento proces bude doprovázen řadou záruk, mezi něž patří záruky týkající se procesního práva, jakož i případně pravidly pro určení rozhodného práva v oblastech, které jsou pro život občanů důležité, jako například ve věcech rozvodu. Vzájemné uznávání bude navíc rozšířeno na další klíčové oblasti, jako jsou dědění a závěti, majetková práva plynoucí z manželských vztahů a majetkové důsledky rozluky partnerů, a bude zohledňovat právní systémy členských států.
■ Posílení vzájemné důvěry
Unie podporuje úsilí členských států o zvyšování účinnosti jejich soudních systémů podporou výměny osvědčených postupů a rozvoje inovačních projektů v oblasti modernizace soudnictví. Součástí tohoto procesu je zejména vytváření a rozvoj sítí vyšších úředníků, soudců a státních zástupců.
■ Vytvoření základního souboru společných pravidel
V oblasti trestního práva se na závažné trestné činy s přeshraničním rozměrem budou vztahovat společné definice a společné minimální výše nejvyšších trestů. Prioritou je boj proti terorismu, obchodování s lidmi, nedovolený obchod s drogami,sexuální vykořisťování žen a dětí a dětská pornografie, jakož i počítačová trestná činnost.
V občanském právu bude zrušení doložky vykonatelnosti doprovázeno řadou záruk, zejména v souvislosti s rozsudky pro zmeškání. Může se jednat o opatření týkající se zejména procesního práva i kolizních norem (například doručování dokumentů nebo právo odvolat se proti rozhodnutí, které má být uznáno).
■ Nové technologie ve službách občanů a spravedlnosti
Portál evropské e-justice bude jednotným kontaktním místem.
Portál evropské e-justice bude jednotným kontaktním místem umožňujícím občanům i odborníkům z oblasti práva přístup k potřebným informacím a k některým funkcím týkajícím se dané oblasti. Usnadní to přístup občanů ke spravedlnosti a podpoří to i hospodářskou činnost. Podporuje se využívání videokonferencí, například aby se oběti nemusely zbytečně přemísťovat. V souladu s pravidly o ochraně údajů budou některé vnitrostátní rejstříky postupně propojeny (například insolvenční rejstříky). Některá evropská a vnitrostátní přeshraniční řízení (například evropský platební rozkaz) budou moci probíhat přes internet. Systém e-justice bude spravován decentralizovaným způsobem, přičemž bude částečně koordinován na evropské úrovni.
■ Posílení mezinárodní přítomnosti Unie
Pokud jde o oblast občanského práva, Evropská unie díky svému členství v Haagské konferenci mezinárodního práva soukromého aktivně podporuje ratifikaci úmluv co největším počtem států. V oblasti trestního práva Unie aktivně prosazuje přistoupení co největšího počtu partnerských zemí k nejdůležitějším úmluvám a dalším státům poskytuje co nejrozsáhlejší pomoc v zájmu řádného provádění těchto nástrojů.
Orgány Unie zajišťují soudržnost mezi právními předpisy Unie a mezinárodním právním řádem. Zejména je třeba zajistit co nejrozsáhlejší synergii s činností Rady Evropy.