Rada pro hospodářské a finanční věci se na zasedání v Bruselu 17. května dohodla na obecném přístupu k návrhu nařízení o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání. Tato dohoda představuje v rozhodovacím procesu určitý mezistupeň, na jehož základě může předsednictví začít
o nařízení jednat s Evropským parlamentem.
Návrh nařízení usiluje o harmonizaci pravidel, jimiž se v členských státech řídí krátký prodej, s cílem odstranit rozdíly mezi nimi a zajistit hladké fungování vnitřního trhu. Stanoví na úrovni EU společné požadavky na transparentnost a harmonizuje pravomoci, které mohou regulátoři uplatnit ve výjimečných situacích, tedy takových, kdy je vážně ohrožena finanční stabilita nebo důvěra na trhu.
Pravidla transparentnosti
V případě akcií společností kotovaných v EU zavádí nařízení dvoustupňový systém ohlašování významných čistých krátkých pozic: při dosažení nižší prahové hodnoty musí být pozice důvěrně oznámena regulačnímu orgánu, zatímco při dosažení vyšší prahové hodnoty musí být pozice zveřejněna na trhu.
V případě státních dluhopisů by se významné čisté krátké pozice ve vztahu k emitentům v EU musely vždy důvěrně oznamovat regulátorům.
Text návrhu rovněž stanoví oznamování významných pozic ve swapech úvěrového selhání, které se týkají emitentů státních dluhopisů v EU.
Co je krátký prodej?
Jako krátký prodej se označuje operace, kdy fyzická nebo právnická osoba prodá cenný papír, který nevlastní, avšak přislíbí jeho dodání, přičemž má v úmyslu odkoupit jej později zpět. Dojde-li následně k poklesu ceny tohoto cenného papíru, realizuje původní prodávající poté, co dané cenné papíry odkoupí zpět, zisk z rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou.
Krátký prodej se běžně provádí na většině finančních trhů, a přestože se nejčastěji uplatňuje při obchodování s akciemi, využívá se nezřídka i v obchodech s jinými druhy finančních nástrojů, například se státními dluhopisy.
Obecně lze u krátkého prodeje rozlišovat dva druhy: krytý krátký prodej, při kterém má prodávající příslušné cenné papíry vypůjčeny nebo podnikl kroky zajišťující, že si je bude moci před dokončením krátkého prodeje vypůjčit, a nekrytý krátký prodej, při kterém prodávající v době krátkého prodeje nemá cenné papíry vypůjčeny ani nezajistil, že si je bude moci vypůjčit.
Omezení nekrytého krátkého prodeje
Osoba, která provádí krátký prodej, musí mít podle návrhu nařízení v okamžiku tohoto prodeje vypůjčeny příslušné nástroje či musí mít uzavřenu dohodu o jejich vypůjčení nebo musí mít jinak zajištěno, že si je bude moci včas vypůjčit, aby mohlo dojít k vypořádání obchodu. Toto pravidlo má omezit zvýšená rizika, která jsou s nekrytými krátkými prodeji spojena.
Zmíněná omezení se však nevztahují na krátký prodej státních dluhopisů v případě, že má daná operace sloužit k zajištění dlouhé pozice v dluhovém nástroji emitenta. Relevantní příslušný orgán rovněž může omezení nekrytého krátkého prodeje na určitou dobu pozastavit, klesne-li likvidita státních dluhopisů pod stanovenou mez.
Pravomoci regulačních orgánů
Pravidla dále stanoví, že ve výjimečných situacích by měli být regulátoři dočasně oprávněni vyžadovat ještě větší transparentnost nebo omezit krátký prodej a transakce se swapy úvěrového selhání.
V této situaci by kroky příslušných orgánů koordinoval Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), který by zajišťoval, aby přijímaná opatření byla vskutku nezbytná a přiměřená. Orgán ESMA by také měl právo přijímat opatření, má-li situace přeshraniční dopady.
V případě krátkého prodeje nástrojů státního dluhu však bude orgán ESMA moci zasáhnout pouze se souhlasem relevantních příslušných orgánů.
Další informace:
Tisková zpráva
On-line přenos tiskové konference