Švédské předsednictví chce začít pracovat na dlouhodobém hospodářském oživení EU

Hlavními výzvami pro švédské předsednictví jsou řešení hospodářské a finanční krize a změna klimatu, říká v exkluzivním rozhovoru pro internetové stránky Rady předseda švédské vlády Fredrik Reinfeldt.

Jaké jsou, pane premiére, hlavní priority švédského předsednictví Rady Evropské unie?

Během našeho předsednictví se budeme zabývat řadou výzev. Musíme pokračovat v řešení nejhorší hospodářské a finanční krize od 30. let minulého století. Na podzim bude Evropa čelit rostoucí nezaměstnanosti a narůstajícímu sociálnímu vyloučení. Současně s tím zesiluje i hrozba, kterou představuje naše měnící se klima. Domnívám se, že problémy spojené se změnou klimatu musíme řešit společně, a to v Evropě i celosvětově. Z tohoto důvodu má obrovský význam konference OSN o změně klimatu, která se bude v prosinci konat v Kodani a na které bude Evropskou unii zastupovat Švédsko.

Jakými iniciativami chce vaše země pomoci Evropské unii zvládnout hospodářskou krizi, znovu nastartovat růst a posílit její globální konkurenceschopnost?

Prvním ekonomickým cílem švédského předsednictví bude řídit úsilí EU zaměřené na boj proti hospodářskému poklesu. Když se loni na podzim finanční krize rozšířila po celém světě, zvládla EU tu velmi vážnou situaci dobře. Během našeho předsednictví musíme v řešení krize pokračovat a současně začít pracovat na dlouhodobém hospodářském oživení.

Musíme posílit systém dohledu nad finančními trhy v EU, obnovit fungování finančních trhů i důvěru v ně. Rovněž je třeba provést reformu motivačních systémů tak, aby neodměňovaly nezodpovědné chování. A dále musíme zahájit diskusi o fiskálních politikách v členských státech a dohodnout se na společné strategii ústupu od angažovanosti státu a na návratu k pravidlům Paktu o stabilitě a růstu.

Švédské předsednictví se bude rovněž zabývat reálnou situací, v níž se v současnosti nacházejí lidé v celé Evropě. Miliony Evropanů přišly v uplynulých měsících o práci a další miliony se obávají o svou budoucnost. Nezaměstnanost je bolestným důsledkem hospodářské krize a my tento problém musíme řešit, aniž bychom se přitom vydali cestou protekcionismu. Je třeba reformovat, adaptovat, modernizovat a vytvořit posílenou strategii pro udržitelný růst a plnou zaměstnanost. Domnívám se, že taková strategie posílí konkurenceschopnost Evropské unie v dlouhodobém horizontu.

Jaký vliv na účinnost opatření, která v hospodářské oblasti vaše předsednictví přijme, bude mít skutečnost, že Švédsko není členským státem eurozóny?

Předsedat Evropské unii znamená jednat v nejlepším zájmu všech členských států, tedy těch, které v eurozóně jsou, i těch, které jejími členy nejsou. Hospodářská a finanční krize představuje výzvu pro celou Evropu. Během našeho předsednictví se maximálně vynasnažíme provést tímto obtížným obdobím všechny členské státy EU.

Jakou úlohu bude švédské předsednictví mít při zajišťování toho, aby Evropská unie nejen řešila hrozbu, kterou představuje změna klimatu, ale rovněž stála v čele vývoje potřebných nových technologií?

Boj proti změně klimatu je důležité téma pro Švédsko i pro EU a celý svět. Týká se nás všech. Jelikož tají ledové příkrovy a zvyšují se hladiny moří, stává se změna klimatu otázkou přežití. Vidíme také, že zprávy vypracované ve vědeckých kruzích bijí na poplach stále více.

Chceme-li celosvětově posílit svou konkurenceschopnost, je nezbytné činnost zaměřenou na boj proti změně klimatu zintenzivnit. Jinými slovy řešení udržitelná z hlediska životního prostředí znamenají v dlouhodobém horizontu více pracovních míst a větší hospodářské uznání. Proto je nanejvýš důležité, a to jak z hlediska klimatického, tak z hlediska ekonomického a konkurenčního, začlenit aspekt udržitelnosti do nové Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost.

Vaše země rozhodně podporuje další rozšíření EU. Jaké iniciativy přijmete ohledně přístupových jednání s Chorvatskem a Tureckem a ohledně evropských ambicí v zemích západního Balkánu?

Úspěšné pokračování v procesu jednání o členství s Tureckem a Chorvatskem bude pro naše předsednictví prioritou, avšak bude záviset především na reformních úsilích samotných těchto zemí. Během našeho předsednictví bude rovněž sledován a vyhodnocován pokrok Turecka v provádění tzv. Ankarského protokolu. Pochopitelně vyřešení kyperské otázky by mělo kladný dopad jak na proces přibližování Turecka EU, tak na daný region i EU jako celek.

Rozšíření posílilo stabilitu, bezpečnost a prosperitu v EU a zvýšilo náš vliv na celosvětové úrovni. Další rozšíření je proto důležité pro celou EU. V této souvislosti bude švédské předsednictví pracovat rovněž na dalším posílení vyhlídek na členství pro země západního Balkánu na základě pokroku, kterého bylo v každé z nich dosaženo.

Jakými návrhy by Vaše předsednictví chtělo učinit Evropu chráněnější, otevřenější a bezpečnější?

Během našeho předsednictví vypracujeme novou strategii v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, která se bude nazývat Stockholmský program. Domnívám se, že spolupráci v této oblasti je třeba posílit a rozvinout, aby byla přizpůsobena novým okolnostem v Evropě. EU s 27 členskými státy a 500 miliony občanů je velmi odlišná od Unie, která byla založena zhruba před padesáti lety. Je nutné, abychom byli schopni zajistit svým občanům bezpečnost a právní stát bez ohledu na to, kde se v EU tito občané rozhodnout studovat, pracovat či žít.

Stockholmský program zdůrazní směr, kterým se chceme v této oblasti vydat. Zahrnuje integrovanější azylovou politiku se zvýšenou solidaritou a posílenou právní jistotou pro uprchlíky, kteří se dostanou do členských států EU, jakož i koordinovanější boj proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu. Zároveň je důležité, abychom dosáhli správné rovnováhy v boji proti trestné činnosti a přitom zajistili práva jednotlivce.

Co Švédsko očekává od nové strategie EU pro region Baltského moře?

Od rozšíření EU v roce 2004 je osm z devíti zemí v regionu Baltského moře členy EU. Domnívám se, že je čas, aby země tohoto regionu začaly úžeji spolupracovat s cílem reagovat na regionální výzvy, jako jsou znečištění a eutrofizace. Baltské moře je největší vnitřní moře v EU a je velmi citlivé. Je proto důležité, abychom ho společnými silami zbavili jeho environmentálních problémů. Tato strategie má rovněž za cíl zvýšit konkurenceschopnost a růst regionu zlepšením fungování vnitřního trhu a zvýšenou spoluprácí ohledně inovací a výzkumu.

Dalším cílem strategie EU pro region Baltského moře je učinit tuto oblast chráněnější a bezpečnější prostřednictvím boje proti obchodování s lidmi a zintenzivněním policejní spolupráce, námořního dohledu a vojenské spolupráce mezi zeměmi tohoto regionu.

Věřím, že region Baltského moře může z dlouhodobého hlediska sloužit jako vzor pro jiné regiony v EU.

Jak hodnotíte koordinaci v předsednické „trojce“ EU s Francií a Českou republikou?

Francie, Česká republika a Švédsko úzce a plodně spolupracují. Model trojky funguje velmi dobře - především jsme se poznali navzájem a seznámili se vzájemně se svými předsednickými programy. To je velmi užitečné pro hladší průběh střídajících se předsednictví. Máme rovněž úzké kontakty se Španělskem, které přebírá předsednictví Rady v lednu.