Lisabonská smlouva vstoupila v platnost

© Evropská unie

Nová smlouva má upravit fungování Unie s 27 členskými státy a perspektivou dalšího rozšiřování. Vytváří efektivnější institucionální struktury a racionalizuje pravidla rozhodování. Cílem je vyrovnat se s budoucími výzvami a přizpůsobit Evropskou unii stále více globalizovanému světu.

Zavádějí se významné změny. Evropské společenství nahradila Evropská unie, která má jednotnou právní subjektivitu a jednotný systém vnějšího zastupování. Pracovní metody a rozhodovací postupy jsou usnadněny rozšířením oblasti působnosti hlasování kvalifikovanou většinou v Radě. Evropský parlament má významnější úlohu, neboť postup spolurozhodování se nyní vztahuje na větší počet oblastí politik.

Evropská rada, v níž zasedají hlavy států a předsedové vlád za účelem vymezení obecných politických směrů Unie, se stala jedním z orgánů EU. Jejím prvním stálým předsedou je Herman Van Rompuy. K úkolům předsedy patří mimo jiné předsedat zasedáním Evropské rady, zajišťovat pokrok v její činnosti a usnadňovat konsensus mezi jejími členy. Předseda Evropské rady také na své úrovni a z titulu své funkce zajišťuje vnější zastupování Unie v otázkách týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Funkční období předsedy je dva a půl roku s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě.

Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy – pravidelné zasedání ministrů zahraničních věcí – byla rozdělena do dvou samostatných složení. Radě pro zahraniční věci předsedá vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová. Radě pro obecné záležitosti, která připravuje zasedání Evropské rady, předsedá i nadále šestiměsíční rotující předsednictví.

Vysoká představitelka je současně jedním z místopředsedů Komise. V její činnosti jí napomáhá nově zřízená Evropská služba pro vnější činnost, která zahrnuje více než 130 delegací EU po celém světě.

Další informace:

- o Lisabonské smlouve