Aktuality

3000. zasedání Rady

Foto: Rada Evropské unie

Rada Evropské unie pořádala dne 8. března 2010 své 3000. řádné zasedání.

Rada zasedající ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele se věnovala různým otázkám v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, zejména nové evropské strategii pro růst a zaměstnanost a přípravám jarní Evropské rady.

Současné číslování zasedání Rady pochází z doby, kdy vstoupila v platnost „Slučovací smlouva“
(1. července 1967), kterou byla vytvořena jednotná Rada a jednotná Komise. Před tímto datem se již konalo přibližně 460 zasedání Rady Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) (od roku 1952) a Rady Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (ESAE) (od roku 1958).

Uplynulo téměř osmnáct let (od července roku 1967 do dubna roku 1985), než bylo uspořádáno 1000. zasedání; o dvanáct let později bylo svoláno 2000. zasedání (v dubnu roku 1997) a za dalších dvanáct let se nyní koná v pořadí již 3000. zasedání.

Fakta a čísla o Radě

·Rada – společně s Evropským parlamentem – vykonává legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik, zejména v oblasti zahraničních věcí, a funkce koordinace, zejména v hospodářských otázkách, v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Skládá se z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo.

·Rada zasedá v deseti různých složeních: ve složení pro obecné záležitosti, zahraniční věci, hospodářské a finanční věci (ECOFIN), spravedlnost a vnitřní věci (SVV), zemědělství a rybolov, zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl a výzkum), dopravu, telekomunikace a energetiku, životní prostředí a vzdělávání, mládež a kulturu. Složení Rady v současné podobě byla stanovena Evropskou radou na zasedání v Seville v červnu roku 2002 (Rada pro obecné záležitosti a Rada pro zahraniční věci byly samostatně vyčleněny poté, co v prosinci roku 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva). Do roku 1999 existovalo 22 složení Rady; Evropská rada zasedající v prosinci roku 1999 v Helsinkách se rozhodla jejich počet snížit na 16.

·Ministři pro obecné záležitosti, ministři zahraničí, ministři pro hospodářské a finanční věci a ministři zemědělství se zpravidla scházejí každý měsíc. Jiná složení Rady zasedají jednou až třikrát za pololetí. Celkový roční počet zasedání Rady se z 20 zasedání v roce 1967 postupně zvyšoval až do roku 1993, kdy se uskutečnil historicky nejvyšší počet 96 zasedání. Od té doby se jejich počet ustálil přibližně na 70–75 zasedáních ročně.

·Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou. Mezi členské státy je rozděleno celkem 345 hlasů. Jedná-li Rada na návrh Komise, je kvalifikované většiny dosaženo, jestliže nejméně 14 členů Rady odevzdá alespoň 255 hlasů vyjadřujících kladné stanovisko. Kterýkoli člen Rady může kromě toho požádat, aby bylo potvrzeno, že hlasy „pro“ zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel EU. Podle Lisabonské smlouvy budou od
1. listopadu 2014 pro kvalifikovanou většinu platit nová pravidla.

·Předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují zástupci členských států v Radě na základě systému šestiměsíční rotace. Radě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

·Výbor stálých zástupců vlád členských států (COREPER) odpovídá za přípravu práce Rady. Samotná jednání tohoto výboru připravuje více než 150 výborů a pracovních skupin, složených z delegátů z členských států.

·Hlavním trendem v Radě je v posledních letech zvýšená transparentnost a otevřenost, pokud jde o přístup veřejnosti k dokumentům i k přenosům jejích jednání. V roce 1992 byly na zasedání Evropské rady v Edinburghu zavedeny „veřejné rozpravy“ a tato praxe byla v následujících letech značně rozšířena, nejnověji Lisabonskou smlouvou. Podle této Smlouvy Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm. Veřejné rozpravy a jednání lze sledovat na internetu prostřednictvím videopřenosů na adrese http://video.consilium.europa.eu/.

·Zasedání Rady se konají v Bruselu a v dubnu, červnu a říjnu v Lucemburku. Zasedání se nicméně již konala také na jiných místech, zejména v Ženevě v rámci jednání Světové obchodní organizace (WTO).

·Zatímco na prvním zasedání Rady v roce 1967 se u jednacího stolu sešli zástupci pouze šesti zakládajících zemí mluvící čtyřmi jazyky. Následná rozšíření v roce 1973 (Dánsko, Irsko a Spojené království), 1981 (Řecko), 1986 (Španělsko a Portugalsko), 1995 (Rakousko, Finsko a Švédsko), 2004 (Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko) a 2007 (Bulharsko a Rumunsko) zvýšila tento počet na současných dvacet sedm zemí a dvacet tři úřední jazyky.

·Kromě 3000 řádných a formálních zasedání Rady, která se konala od roku 1967, pořádá úřadující předsednictví během svého šestiměsíčního funkčního období řadu neformálních setkání ministrů ve své zemi. Výsledkem těchto setkání nejsou formální závěry či rozhodnutí, dávají však ministrům možnost neformální výměny názorů, často za účelem stanovení hlavních směrů budoucí činnosti.

·Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, kterým je v současné době Pierre de Boissieu. V generálním sekretariátu pracuje přibližně 3 500 úředníků.

·Generální sekretariát Rady rovněž podporuje práci Evropské rady a jejího předsedy Hermana Van Rompuye.

·Rada sídlí v Bruselu, od roku 1995 v budově Justus Lipsius v blízkosti náměstí
Rond-point Schuman v „evropské čtvrti“. Sídlem Rady byla nejdříve budova „Ravenstein“ v centru Bruselu a poté, v letech 1971 až 1995, budova „Charlemagne“.