Strategie pro zaměstnanost a růst
 |
|
Nizozemský předseda vlády Jan Peter Balkenende,
předseda Evropské rady Herman Van Rompuy,
francouzský prezidentNicolas Sarkozy,
španělský předseda vlády José Luis Rodríguez Zapatero,
řecký předseda vlády Georgios Papandreou,
německá spolková kancléřka Angela Merkelová
© Evropská unie 2010
|
Evropská rada se shodla na klíčových prvcích nové strategie pro zaměstnanost a růst, strategie EU 2020. Podle předsedy Hermana Van Rompuye, který zasedání konané ve dnech 25. a 26. března řídil, strategie shrnuje evropský model sociálně tržní ekonomiky se silným environmentálním rozměrem. „Abychom tento model dokázali ochránit, potřebujeme velmi dobré hospodářské výsledky.“
Strategie usiluje o posílení konkurenceschopnosti a produktivity, aniž by poškodila sociální soudržnost. K dosažení tohoto záměru bylo stanoveno pět hlavních cílů:
- snižování chudoby;
- míra zaměstnanosti ve výši 75 % obyvatelstva v produktivním věku;
- dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky: snížení emisí skleníkových plynů, vyšší podíl obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie a zlepšení energetické účinnosti;
- snížení míry předčasného ukončování školní docházky a vyšší počet vysokoškolských studentů; a
- 3 % HDP Evropské unie by mělo být investováno do výzkumu a inovací.
Tyto základní cíle budou převedeny do vnitrostátních cílů stanovených členskými státy.
EU se musí zaměřit na výzvy v oblasti konkurenceschopnosti a na rozdíly uvnitř i vně Unie. Hlavy států a předsedové vlád vyzvali ke koordinaci jednotlivých politik, rozpočtové kázni a vyrovnané platební bilanci.
Mezi vedoucími představiteli proběhla výměna názorů ohledně toho, jaké by měly být priority EU na summitu skupiny G-20, který se bude v červnu konat v Torontu.
V oblasti změny klimatu se Evropská rada dohodla znovu zaměřit své úsilí na mezinárodní jednání. „Unie má i nadále v otázkách životního prostředí ambiciózní cíle, přestože uznává, že po Kodani je potřeba zaujmout postupný přístup,“ zdůraznil Herman Van Rompuy.
Členské státy eurozóny prokázaly svým rozhodnutím o finanční pomoci solidaritu s Řeckem. Země eurozóny se dohodly na finančním balíčku kombinujícím dvoustranné půjčky ze strany členů eurozóny a financování prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zahájení daných opatření je podmíněno žádosti řecké vlády.
Další informace:
Závěry Evropské rady
Prohlášení hlav států a předsedů vlád eurozóny
On-line přenos tiskové konference