21.02.2012
Rada pro hospodářské a finanční věci dne 21. února přijala nová pravidla pro krátký prodej a některé aspekty swapů úvěrového selhání. Nové nařízení zavádí na úrovni EU společné požadavky na zveřejňování informací a harmonizuje pravomoci, které mohou regulační orgány využít v mimořádných situacích, jestliže je vážně ohrožena finanční stabilita.
Nařízení, které ještě musí odsouhlasit Evropský parlament, se vztahuje na všechny druhy finančních nástrojů, nicméně vzhledem k potenciálním rizikům, která představuje krátký prodej (viz rámeček), se nová právní úprava nejvíce zaměřuje právě na tuto formu obchodování.
Pravidla transparentnosti
U významných čistých krátkých pozic v akciích společností kotovaných v EU zavádí nařízení dvoustupňový oznamovací systém. Při dosažení nižší prahové hodnoty musí být pozice důvěrně oznámeny regulačním orgánům, tak aby tyto orgány mohly odhalit a důkladně prozkoumat krátké prodeje, které by mohly představovat zneužití trhu nebo vytvářet systémová rizika. Při dosažení vyšší prahové hodnoty je nutné pozice zveřejnit na trhu, a poskytnout tak užitečné informace jiným účastníkům trhu.
V případě státních dluhopisů se budou muset významné čisté krátké pozice týkající se emitentů v EU vždy důvěrně oznamovat regulátorům.
Text nařízení rovněž stanoví oznamování významných pozic ve swapech úvěrového selhání, které se týkají emitentů státních dluhopisů v EU.
Co je krátký prodej?
Jako krátký prodej, nebo též prodej na krátko, se označuje operace, kdy investor prodá cenný papír, který nevlastní, avšak přislíbí jeho dodání, přičemž má v úmyslu odkoupit jej později zpět. Dojde-li následně k poklesu ceny tohoto cenného papíru, realizuje původní prodávající poté, co dané cenné papíry odkoupí zpět, zisk z rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou.
Krátký prodej se běžně provádí na většině finančních trhů, a přestože se nejčastěji uplatňuje při obchodování s akciemi, využívá se nezřídka i v obchodech s jinými druhy finančních nástrojů, například se státními dluhopisy.
Obecně lze u krátkého prodeje rozlišovat dva druhy: 1. krytý krátký prodej, při kterém má prodávající příslušné cenné papíry vypůjčeny nebo podnikl kroky zajišťující, že si je bude moci před dokončením krátkého prodeje vypůjčit, a 2. nekrytý krátký prodej, při kterém prodávající v době krátkého prodeje nemá cenné papíry vypůjčeny ani nezajistil, že si je bude moci vypůjčit.
Omezení nekrytého krátkého prodeje
V zájmu zmírnění rizik spojených s nekrytým krátkým prodejem musí každá osoba, která provádí krátký prodej, mít v okamžiku tohoto prodeje vypůjčeny příslušné nástroje či musí mít uzavřenu dohodu o jejich vypůjčení nebo musí mít jinak zajištěno, že si je bude moci včas vypůjčit, aby mohlo dojít k vypořádání obchodu.
Tato omezení se však nevztahují na krátký prodej státních dluhopisů v případě, že má daná operace sloužit k zajištění dlouhé pozice v dluhovém nástroji emitenta. Regulátor rovněž může omezení nekrytého krátkého prodeje na určitou dobu pozastavit, klesne-li likvidita státních dluhopisů pod stanovenou mez.
Pravomoci regulačních orgánů v mimořádných situacích
Ve výjimečných situacích mohou regulátoři dočasně vyžadovat ještě větší transparentnost nebo omezit krátký prodej a transakce se swapy úvěrového selhání.
V takovém případě by kroky regulačních orgánů koordinoval Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), který by zajišťoval, aby přijímaná opatření byla vskutku nezbytná a přiměřená. Tento orgán má také právo přijímat opatření, má-li situace přeshraniční dopady.
Odkazy:
Tisková zpráva o přijetí nařízení (pdf)
Úplné znění nařízení (pdf)
On-line přenos tiskové konference Rady Ecofin
Krátký prodej (internetové stránky o jednotném trhu EU)