01.07.2012
Kyperské předsednictví, které povede práci Rady EU ve druhém pololetí roku 2012, bude usilovat především o efektivnější a udržitelnější Evropu s výkonnější ekonomikou založenou na růstu, jíž budou její občané přikládat větší význam a jež bude aktivně působit na světové scéně, říká v rozhovoru pro tyto webové stránky prezident Kyperské republiky Demetris Christofias.
Pane prezidente, před převzetím rotujícího předsednictví v Radě EU, poprvé od roku 2004, kdy Kypr přistoupil k Evropské unii, formulovala Vaše země vizi lepší Evropy – tedy Unie, jíž budou její občané i svět přikládat větší význam –, nabízející pozitivní vyhlídky, především pro mladší generace. Jak chcete tuto vizi prosazovat ve stávajícím ekonomickém prostředí?
Kyperské předsednictví bude usilovat o lepší Evropu, tedy o Evropskou unii, jíž budou její občané i svět přikládat větší význam. Domníváme se, že bychom měli zanechat tradiční diskuse o tom, zda by mělo být „více“, či „méně“ Evropy. Nyní je důležité, aby Evropa byla „lepší“ – efektivnější a udržitelnější, Evropou s výkonnější ekonomikou založenou na růstu, Evropou, jíž budou její občané přikládat větší význam a jež bude aktivně působit na světové scéně, Evropou blízkou svým sousedům.
Socioekonomické dopady finanční a dluhové krize v EU bezpochyby nepříznivě ovlivnily každodenní život Evropanů, a tím vážně narušily sociální soudržnost. Je nejvyšší čas, aby se veškeré naše úsilí zaměřilo na vytvoření lepší Evropy pro mladší generace. A právě to je cílem kyperského předsednictví: Evropa naděje. I malý krok tímto směrem bude považován za úspěch. To není nijak přehnané tvrzení – víme, že šestiměsíční předsednické období má své limity; uvědomujeme si však také, že právě teď je čas zaměřit se na růst a podporovat vytváření pracovních míst a příležitostí zejména pro mladé lidi, kteří jsou budoucností naší Evropy.
Jaké byly stanoveny priority, o nichž bude během kyperského předsednictví jednat Rada?
Rada bude během kyperského předsednictví jednat o celé řadě priorit a důležitých otázek, mezi něž patří:
- víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (a příslušné finanční programy): cílem je dokončit jednání a završit je sestavením spravedlivého a efektivního rozpočtu EU, který přispěje k růstu a vzniku pracovních příležitostí;
- politika soudržnosti: cílem předsednictví bude dosáhnout co největšího pokroku, neboť uzavření jednání o novém regulačním rámci pro politiku soudržnosti má zásadní význam. To samozřejmě závisí na dokončení jednání o víceletém finančním rámci;
- společná zemědělská politika (SZP): kyperské předsednictví se bude snažit o posun v jednáních. Učiní vše pro to, aby do doby, kdy bude dosaženo dohody o víceletém finančním rámci, byla jednání o podstatě reforem SZP v pokročilé fázi a bylo je poté možné urychleně uzavřít;
- správa ekonomických záležitostí – hospodářská krize – růst: kyperské předsednictví se bude snažit pracovat na novém posíleném rámci pro správu ekonomických záležitostí a posílit rozpočtový dohled s cílem zajistit fiskální stabilitu. Kyperské předsednictví bude navíc prosazovat politiky, které podpoří růst a přinesou efektivitu, prosperitu a pracovní místa. Budeme klást důraz na oblasti, které povedou k růstu, což zahrnuje například víceletý finanční rámec na období 2014–2020, prohlubování jednotného trhu, provádění strategie Evropa 2020, balíček aktů týkajících se zaměstnanosti a iniciativu „Příležitosti pro mladé“;
- společný evropský azylový systém: cílem je dosáhnout do konce roku 2012 vytvoření společného evropského azylového systému, který bude zaměřen na posílení praktické spolupráce mezi členskými státy v oblasti ochrany práv osob, které potřebují mezinárodní ochranu;
- jednotný trh: chceme prosazovat prohloubení vnitřního trhu s cílem oživit evropskou ekonomiku, dosáhnout sociálního pokroku a podpořit potřeby malých a středních podniků a spotřebitelů;
- balíček týkající se rozšíření: máme v úmyslu prosazovat procesy a opatření nezbytné k dosažení pokroku v politice rozšíření.
Jednou z největších výzev jsou jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020. Jak může kyperské předsednictví přispět k úspěšnému završení těchto jednání?
Tento úkol „zdědíme“ po dánském předsednictví, které odvedlo velmi dobrou práci. Budeme tvrdě pracovat, abychom jednání o víceletém finančním rámci dovedli do konce. Naší ambicí je dohodnout se na spravedlivém a efektivním rozpočtu EU, který bude zaměřen na zajištění růstu a zvýšení konkurenceschopnosti v celé Unii a vytváření pracovních příležitostí, zároveň však bude brát ohled na hospodářské zotavování členských států. Celá diskuse o současném ekonomickém prostředí je nicméně obtížná a vyžaduje, aby byl brán zřetel k úsilí vyvíjenému členskými státy o skloubení fiskální konsolidace s růstem a vytvářením pracovních míst a zároveň zachování sociální soudržnosti.
V rámci těchto jednání bude kyperské předsednictví vystupovat jako nestranný zprostředkovatel. Dobrá spolupráce mezi orgány EU, zajišťující „metodu Společenství“, je mimořádně důležitá a v úzké spolupráci s panem předsedou Van Rompuyem nám umožní dosáhnout politické dohody do konce roku. S ohledem na dodržení institucionální rovnováhy budeme pokračovat v probíhajícím procesu konzultací, stejně jako během polského a dánského předsednictví, a budeme konstruktivně spolupracovat s Evropským parlamentem.
Jako základní nástroj odrážející výsledky jednání bude kyperské předsednictví nadále používat jednací osnovu, kterou původně připravilo dánské předsednictví. Abychom v jednáních pokročili, plánujeme v červenci uspořádat v Bruselu intenzivní dvoustranné schůzky s členskými státy na politické i odborné/technokratické úrovni. Účelem těchto schůzek bude projednat priority každého členského státu. Zároveň chceme mobilizovat všechny přípravné orgány Rady, aby mohlo na červencovém zasedání Rady pro obecné záležitosti proběhnout společné jednání. Víceletý finanční rámec bude za kyperského předsednictví na programu všech zasedání Rady pro obecné záležitosti, dokud nebudou jednání uzavřena. Kromě formálních zasedání Rady pro obecné záležitosti plánujeme i neformální zasedání ministrů pro evropské záležitosti, které se uskuteční dne 30. srpna na Kypru a bude rovněž věnováno víceletému finančnímu rámci. Naším cílem je dovést tuto záležitost na úroveň nezbytnou k tomu, aby Evropská rada mohla dosáhnout politické dohody na svém říjnovém zasedání. Pokud by to nebylo možné, budou jednání pokračovat ve Výboru stálých zástupců (Coreper) a v Radě pro obecné záležitosti, aby se připravila půda pro uzavření tohoto tématu na prosincovém zasedání Evropské rady.
Celkově by se debata o víceletém finančním rámci neměla omezit na pouhou diskusi o konečných bilancích členských států. Je třeba jít hlouběji. Rozpočet by měl usilovat o zajištění růstu a konkurenceschopnosti v celé Unii, stejně jako o solidaritu a spravedlnost, a tím přispět k sociální soudržnosti.
V souvislosti s hlavními společnými politikami zahrnutými ve víceletém finančním rámci, jako je politika soudržnosti, společná zemědělská a rybářská politika a program pro výzkum a inovace Horizont 2020, bude předsednictví usilovat o dosažení co největšího pokroku v jednáních.
Jaká nová opatření by mohla přispět k vyvedení eurozóny z krize, k dalšímu posílení správy ekonomických záležitostí, k zajištění fiskální stability a k dosažení vyšší zaměstnanosti a udržitelného růstu?
K posílení správy ekonomických záležitostí byla již přijata celá řada důležitých opatření a další se připravují. Předsednictví se zaměří na realizaci nového posíleného rámce pro správu ekonomických záležitostí a bude prosazovat a zavádět opatření, která budou považována za nezbytná k dalšímu zlepšení správy ekonomických záležitostí a posílení rozpočtového dohledu s cílem zajistit fiskální stabilitu. Již přijatý balíček šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, nová mezivládní smlouva a balíček dalších dvou právních aktů jsou důležitými novými faktory, které reformují způsob, jakým je utvářena fiskální politika, a posilují správu ekonomických záležitostí. Jako předsednictví jsme připraveni postoupit dále a dosáhnout pokroku v práci na nových opatřeních v oblasti hospodářské politiky, o nichž případně rozhodne Rada, Evropská rada a Euroskupina.
Kromě opatření zaměřených na fiskální konsolidaci je zásadně důležité stimulovat rozvoj a hospodářský růst. Obecně se uznává, že motorem růstu jsou iniciativy soukromého sektoru. Obnovení makroekonomické stability a důvěry ve veřejné finance jednotlivých ekonomik má klíčový význam, má-li být vytvořen prostor pro investice soukromého sektoru a dosažena vyšší zaměstnanost a udržitelný růst. Proto bude podporována řada dalších opatření posilujících růst, která jsem zmínil již dříve (například jednotný trh).
Obecně musí být fiskální kázeň v eurozóně a celé EU doprovázena prosazováním důrazné strategie růstu. Tímto způsobem tedy navrhujeme řešit co nejefektivněji důsledky současné hospodářské krize. Politiky zaměřené pouze na úsporná opatření se neukázaly být úspěšné.
Jak lze dále prohloubit jednotný trh, jehož 20. výročí si v roce 2012 připomínáme?
Jednotný trh přinesl od roku 1992 značné výhody a vytvořil nové příležitosti pro evropské občany i podniky. I přes dosud dosažený pokrok přetrvává stále v některých hospodářských odvětvích mnoho neodůvodněných překážek s negativním dopadem na růst. Jednotný trh nicméně zůstává jednou z hnacích sil ekonomiky EU a jednou z největších předností, kterou lze využít v boji proti hospodářské krizi a při zvyšování konkurenceschopnosti. Očekává se, že prosazování opatření v rámci Aktu o jednotném trhu i případných nových opatření v rámci připravovaného Aktu o jednotném trhu II obnoví důvěru v jednotný trh a pomůže stimulovat hospodářský růst a sociální pokrok díky vytvoření příznivého prostředí pro spotřebitele, pracovníky a malé podniky. V rámci Aktu o jednotném trhu se kyperské předsednictví zaměří na tyto oblasti:
- uznávání odborných kvalifikací
- kolektivní správa práv duševního vlastnictví
- alternativní řešení spotřebitelských sporů (ADR) a řešení sporů on-line (ODR)
- účetní standardy
- legislativní balíček týkající se zadávání veřejných zakázek
- hlavní směry pro transevropské energetické, dopravní a telekomunikační sítě
- zdanění energetických produktů
- vysílání pracovníků
- elektronické ověřování pravosti.
Předsednictví také zahájí práci na Aktu o jednotném trhu II, který by Komise měla přijmout na podzim, aby bylo dále podpořeno úsilí o využití plného potenciálu jednotného trhu z hlediska vytváření pracovních míst a růstu.
Očekáváte, že by společný evropský azylový systém mohl být dotvořen do konce roku 2012?
K vytvoření společného evropského azylového systému se členské státy zavázaly v rámci Lisabonské smlouvy. Tato povinnost je ještě explicitněji stanovena ve Stockholmském programu, v němž členské státy přislíbily vytvoření společného azylového systému nejpozději do roku 2012.
Polské a dánské předsednictví dosáhly značného pokroku, pokud jde o jednotlivé legislativní prvky nezbytné pro dotvoření takového systému. Úloha Kypru bude klíčová, neboť nyní je třeba vyvinout veškeré úsilí o dosažení dohody do konce tohoto roku. Jsme si nicméně vědomi toho, že to bude nesmírně náročné. Stále přetrvávají rozdíly v názorech orgánů Unie a členských států na to, do jaké míry a jakou rychlostí by mělo dojít k integraci v oblasti azylu. Kyperské předsednictví proto své úsilí zaměří na dokončení jednání o všech nedořešených otázkách, pokud jde o věcnou rovinu – tedy přetrvávající neshody ohledně znění legislativních aktů – i o postup – tedy završení jednání s Evropským parlamentem.
Zde musí být jasně řešeno, že to není snadný úkol, zejména s ohledem na současnou finanční krizi, která členské státy nutí uplatňovat úsporná opatření ve všech oblastech, a to i v souvislosti s azylovými otázkami. Úloha předsednictví – tj. vytvořit do konce roku vyvážené právní předpisy, které zajistí „vysokou úroveň ochrany“ pro ty, kdo si ji zaslouží, a „spravedlivé a účinné řízení schopné zabránit zneužití“ bez dodatečných správních nákladů pro členské státy – je tak za těchto okolností o to větší výzvou. Věříme však, že bude dosaženo náležité shody, protože všechny členské státy i orgány EU jsou si vědomy, že co nejrychlejší dotvoření společného evropského azylového systému je ku prospěchu Unie jako celku.
S ohledem na tzv. arabské jaro usiluje Vaše země o sblížení Evropy s jejími sousedy. Jaké budou v tomto ohledu iniciativy kyperského předsednictví?
Kyperské předsednictví bude podporovat vysokou představitelku Catherine Ashtonovou v jejím úsilí o prohloubení vztahů s jižními sousedy Unie. Cílem je samozřejmě podpořit demokratickou transformaci v zemích našich sousedních partnerů na základě zásady „více za více“. Evropa musí zvolit strategii, která zajistí pluralismus a mnohostranný vztah se středomořskými partnery. Dále bude podporován také dialog se zeměmi v regionu o obchodních a hospodářských vztazích i o dalších otázkách společného zájmu, jako je migrace, mobilita a bezpečnost.