22.12.2011
První prioritou dánského předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2012 je zajistit odpovědné řízení evropské ekonomiky, aby tak Evropa mohla překonat současnou krizi a vrátit se na cestu růstu, uvedla v exkluzivním rozhovoru pro tuto webovou stránku předsedkyně dánské vlády Helle Thorning-Schmidtová.
Paní předsedkyně, jaké budou v tomto období, tak nesmírně důležitém pro evropský projekt, konkrétní priority v pořadí již sedmého dánského předsednictví v Radě EU?
Dánské předsednictví má čtyři hlavní priority: zaprvé, potřebujeme odpovědnější Evropu. Musíme zajistit odpovědné řízení evropské ekonomiky, aby tak Evropa mohla překonat krizi a vrátit se na cestu růstu. Hospodářská pravidla musí být účinně uplatňována v praxi, aby se nám podařilo znovu získat důvěru finančních trhů v evropské ekonomiky. Zadruhé, potřebujeme dynamičtější Evropu, v které je třeba obnovit růst. Chceme-li v Evropě vytvářet nová pracovní místa, nemůžeme se zaměřit pouze na konsolidaci. Tato priorita souvisí i s naší třetí prioritou, kterou je zelená Evropa. Prostřednictvím nových iniciativ v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, můžeme v Evropě zajistit zelený růst. A v neposlední řadě potřebujeme také Evropu, která bude bezpečná. V globalizovaném světě je k zajištění bezpečnosti a svobody našich občanů zapotřebí společného evropského úsilí.
Dánsko se ujímá předsednictví v době krize, kdy Evropa čelí závažným výzvám. Krize ovlivní veškeré naše kroky v příštích šesti měsících i v dalším období. V této souvislosti je nesmírně důležité dosáhnout konkrétních výsledků, pokud chceme Evropu vrátit na cestu růstu. Domnívám se, že uvedené čtyři priority mají zásadní význam pro vytvoření podmínek, jež v budoucnu zajistí růst a zaměstnanost.
Bude dánské předsednictví moci nějakým způsobem účinně přispět k úsilí o řešení krize státních dluhopisů v zemích eurozóny a o zlepšení správy ekonomických záležitostí, i když Dánsko není členem eurozóny?
Je třeba si uvědomit, že dluhová krize se netýká pouze eurozóny. Všechny členské státy EU musí uplatňovat vyváženou hospodářskou politiku, to znamená vynakládat nezbytné konsolidační úsilí a současně provádět neméně potřebné reformy.
Přestože Dánsko není členem eurozóny, je schopno i připraveno k tomuto úsilí přispět. Dánsko jako předsednická země plně využije posílených pravidel správy ekonomických záležitostí, zakotvených v balíčku šesti právních aktů, na nichž se dohodly členské státy. Prostřednictvím evropského semestru přispějeme k procesu, který zajistí, že všechny členské státy budou provádět odpovědnou hospodářskou politiku ku prospěchu svých obyvatel i Evropské unie jako celku.
V následujících měsících budou provedena rozhodnutí Evropské rady ze dne 9. prosince, která se týkala posílení fiskální kázně a zajištění hospodářské stability. Cíl těchto rozhodnutí, tedy vybudování odpovědnější Evropy, je i cílem dánského předsednictví.
Jakým způsobem může Evropa kombinovat úsporná opatření s opatřeními ke stimulaci hospodářského růstu v EU?
Máme-li docílit toho, aby se Evropa vrátila na cestu růstu, konsolidace nemůže a ani by neměla být jediným nástrojem. Musíme stát na zemi oběma nohama a konsolidaci kombinovat s hospodářským růstem. EU si stanovila ambiciózní cíle již ve strategii EU 2020 zaměřené na růst, zatímco členské státy si vytyčily své vnitrostátní cíle. V roční analýze růstu bylo dále vymezeno pět priorit, jež jsou nyní stanou součástí evropského semestru.
V zásadě jsme tedy stanovili, jak je třeba postupovat; po slovech však nyní musí následovat činy. Dánsko jako předsednická země bude všemožně usilovat o to, aby byly v plném rozsahu využívány možnosti jednotného trhu, neboť v této oblasti dosud existují skryté rezervy. V souladu se závěry Evropské rady se budeme snažit o urychlené prosazení těch iniciativ, které budou mít největší potenciál stimulovat růst. Budeme rovněž podporovat ambiciózní zelenou agendu, v jejímž rámci EU plně využívá svého vedoucího postavení, pokud jde o řešení otázek v oblasti energetiky a klimatu v zájmu zeleného růstu.
Úsporná opatření a opatření na podporu růstu nejsou v protikladu. Naopak: k zajištění růstu je zapotřebí odpovědná hospodářská politika a k překonání krize je zase zapotřebí růst.
Na jaké oblasti by dánské předsednictví chtělo zaměřit rozpočet EU na období let 2014 - 2020?
Jednání o rozpočtu EU na období let 2014-2020 jsou velmi důležitá a budou probíhat po celé dánské předsednictví; učiníme vše, co bude v našich silách, abychom vytvořili podmínky pro závěrečná jednání, jež by se měla konat v druhé polovině roku 2012. Rozpočet EU je klíčovým nástrojem na podporu evropských politik. Jako předsednická země budeme pozorně naslouchat členským státům, abychom zjistili, jaké jsou jejich potřeby, a aby tak vznikl rozpočet, který bude pro evropské občany znamenat skutečnou přidanou hodnotu. Domnívám se, že v současné situaci je zejména důležité, aby rozpočet EU v co nejvyšší míře podpořil růst a zaměstnanost.
Jaké změny je třeba provést v oblasti jednotného trhu, aby byl úspěšný i v příštích dvaceti letech?
Jednotný trh musíme zmodernizovat, aby tak nadále v celé EU usnadňoval obchod a růst. Plně podporujeme akt o jednotném trhu navržený Komisí, který bude během našeho předsednictví důležitou prioritou. Právní předpisy upravující jednotný trh musí být zmodernizovány a zjednodušeny, tak aby tento trh obstál ve světové konkurenci. To usnadní podnikům jejich činnost a zlepší přístup na veřejné trhy. Rovněž bychom měli zajistit přístup k rizikovému a rozvojovému kapitálu, který je obzvláště důležitý pro malé a střední podniky. S cílem stimulovat inovace bychom dále měli pokročit v práci na reformě evropského patentu. A konečně je zde velký potenciál posílit jednotný digitální trh, aby tak spotřebitelé mohli bez obav nakupovat v zahraničí prostřednictvím internetu a podniky byly motivovány k vývoji nových digitálních zařízení a služeb.
Má-li být jednotný trh v příštích dvaceti letech úspěšný, je třeba tyto změny provést. To máte jako s automobilem, který je starý dvacet let – také s ním občas potřebujete zajet do servisu.
Jak hodláte přesvědčit ostatní členské státy, že Evropa by i v době krize měla podporovat zelenou agendu a růst a měla by více investovat do zelených technologií, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti?
Řekla bych, že nemáme na výběr. Možná se někdo domnívá, že zelenější a udržitelnější Evropa je nějakou zbytečnou severskou libůstkou. S tím nesouhlasím. Evropa má v nadcházejících měsících jedinečnou příležitost, aby nastoupila cestu konkurenceschopného zeleného růstu. Dánské předsednictví se v této souvislosti zaměří na náš společný cíl, tedy dosáhnout toho, aby se do roku 2020 zvýšila energetická účinnost o 20 %; bude proto usilovat o pokrok v jednání o důležité směrnici o energetické účinnosti. Vyšle tím jasný signál evropským trhům, že jsou zapotřebí nová, inovativní řešení. Zaměříme se rovněž na sdělení Komise o nízkouhlíkovém hospodářství a energetickém plánu a využijeme je jako základ k vypracování vhodné dlouhodobé strategie EU v oblasti energetiky a klimatu. Máme jasno v tom, čeho chceme do roku 2050 dosáhnout, potřebujeme však jasnou strategii, která určí způsoby, jak k tomuto cíli dospět. Vydáme-li se již nyní správnou cestou a vytvoříme-li vhodné pobídky a pevné základy, jež přispějí k rozkvětu evropského zeleného průmyslu, pak to bude znamenat, že se nám podařilo zajistit růst, zaměstnanost a čisté životní prostředí pro naše občany a jejich děti.
Jaké iniciativy hodlá dánské předsednictví předložit, aby byla v Evropě zajištěna větší bezpečnost, jak vnější, tak vnitřní?
Dánsko je přesvědčeno, že potřebujeme bezpečnou Evropu. Evropu, v níž může každý občan bez omezení využívat jednoho z největších úspěchů Evropské unie: svobody pohybu. Současně však musíme účinně řešit problémy, jež v souvislosti se svobodou pohybu vyvstávají. V tomto ohledu je zapotřebí užší spolupráce mezi členskými státy a jejich příslušnými orgány. Během předsednictví budeme například usilovat o pokrok v jednání o evropském vyšetřovacím příkazu. Tento příkaz bude účinným nástrojem k usnadnění práce policistů při vyšetřování přeshraniční trestné činnosti. Neexistuje žádný důvod, abychom proti trestné činnosti bojovali méně účinně pouze proto, že vyšetřování probíhá v několika členských státech. Budeme rovněž usilovat o další rozvoj schengenského prostoru prostřednictvím nových nástrojů, které budou sloužit k vyhodnocování a řešení obtížných situací, jako je například mimořádný tlak na vnější hranice, jenž ohrožuje fungování celého systému. Naším prvořadým cílem by koneckonců měla být ochrana právě oněch práv a svobod, které se nám podařilo našim občanům zajistit.