01.01.2013
Dne 1. ledna 2013 vstoupil v platnost „rozpočtový pakt“
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (obecně známá jako „rozpočtový pakt“) vstoupila dne 1. ledna 2013 v platnost poté, co byla ratifikována Finskem. Jejím cílem je posílit fiskální kázeň v eurozóně zavedením „pravidla vyrovnaného rozpočtu“ a automatického mechanismu nápravy.
© Evropská unie
Aby uvedená smlouva mohla vstoupit v platnost, musela být ratifikována 12 členskými státy eurozóny. Tato podmínka byla splněna v okamžiku, kdy Finsko, které smlouvu ratifikovalo jako dvanáctý členský stát eurozóny, uložilo dne 21. prosince 2012 svou ratifikační listinu.
Smlouva je jakožto mezinárodní dohoda právně závazná a je otevřena k podpisu i těm zemím EU, které se jí neúčastní od počátku.
K jejímu sepsání se přikročilo poté, co vedoucí představitelé eurozóny v prosinci roku 2011 rozhodli, že k posílení stability v eurozóně je zapotřebí důraznějších opatření. Dne 2. března 2012 ji podepsalo 25 členských zemí EU.
Tato smlouva má být co nejdříve začleněna do systému stávajících smluv EU a kroky, které jsou k tomu nezbytné, by měly být učiněny v průběhu příštích pěti let.
Omezení schodků – pravidlo vyrovnaného rozpočtu
Nová smlouva vyžaduje, aby vnitrostátní rozpočty členských států, které ji podepsaly, byly vyrovnané nebo v přebytku. Uvedený požadavek bude považován za splněný, pokud roční strukturální schodek veřejných financí nepřekročí 0,5 % nominálního HDP.
Kromě toho musí být schodek také v souladu s minimální hodnotou určenou pro jednotlivé země s ohledem na dlouhodobou udržitelnost. Tuto hodnotu stanoví preventivní část Paktu o stabilitě a růstu. Postupné plnění vymezeného cíle se hodnotí každý rok v rámci evropského semestru.
Dočasné odchýlení od „pravidla vyrovnaného rozpočtu“ je povoleno jen v době výjimečné hospodářské situace jako například při vážném zhoršení stavu ekonomiky. Pokud se výše veřejného dluhu nachází výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP, hranice pro schodek může být stanovena na úrovni 1 % HDP.
Automatický mechanismus nápravy
Pokud se některý členský stát odchýlí od pravidla vyrovnaného rozpočtu, dojde k aktivaci automatického mechanismu nápravy. Daný členský stát pak bude muset odchylky napravit v určeném časovém rozmezí.
Tento mechanismus bude plně respektovat pravomoci vnitrostátních parlamentů.
Začlenění pravidel do vnitrostátní legislativy
Členské státy budou mít povinnost začlenit požadavek rozpočtové kázně a automatický mechanismus nápravy do svých vnitrostátních právních systémů, a to pokud možno na ústavní úrovni.
Lhůta pro splnění této povinnosti vyprší jeden rok po vstupu smlouvy v platnost (tedy dne 1. ledna 2014).
Evropský soudní dvůr
Neprovede-li některý členský stát „pravidlo vyrovnaného rozpočtu“ a mechanismus nápravy včas, rozhodne o dané věci Soudní dvůr EU.
Rozsudek Soudního dvora bude závazný a v případě jeho nesplnění může následovat pokuta až do výše 0,1 % HDP.
Je-li měnou dotčené země euro, poplyne uvedená částka do Evropského mechanismu stability, v ostatních případech pak bude příjmem souhrnného rozpočtu EU.
Úprava postupu při nadměrném schodku
Rozhodování v kontextu postupu při nadměrném schodku bude také automatičtější, než tomu bylo doposud: členské státy eurozóny souhlasí s tím, že budou podporovat doporučení a návrhy aktů Rady předložené Komisí, s výjimkou případů, kdy se proti nim vyjádří kvalifikovaná většina.
Kromě toho bude mít členský stát, na nějž se vztahuje postup při nadměrném schodku, povinnost zavést „program rozpočtového a hospodářského partnerství“.
Součástí takového programu bude podrobný popis strukturálních reforem, které tento členský stát bude muset provést, aby zajistil účinnou a trvalou nápravu svého schodku.
Uvedené programy budou předkládány Radě a Komisi, aby je potvrdily. Jejich provádění bude sledováno podle pravidel Paktu o stabilitě a růstu.
Další koordinace
Členské státy, jež jsou stranami smlouvy, budou Evropské komisi a Radě podávat zprávy o svých plánech týkajících se emisí dluhopisů k financování veřejného dluhu. Dále budou projednávat a případně vzájemně i spolu s orgány EU předem koordinovat všechny zásadní hospodářské reformy, které hodlají uskutečnit.
Správa eurozóny
Hlavy států a předsedové vlád členských států eurozóny budou nejméně dvakrát ročně zasedat na tzv. eurosummitech, a to společně s Evropskou komisí.
Předsedu těchto vrcholných schůzek eurozóny si zvolí prostou většinou hlasů. Eurosummitů se účastní i prezident Evropské centrální banky. Přizván k účasti může být i předseda Evropského parlamentu.
Těchto zasedání se budou účastnit – pokud to bude vhodné a alespoň jednou ročně – i vedoucí představitelné těch členských států, které smlouvu ratifikovaly, ačkoli nejsou členskými státy eurozóny.
Parlamentní spolupráce
Ve věcech týkajících se rozpočtových politik i v dalších záležitostech, jež jsou předmětem smlouvy, budou spolupracovat Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty členských států, které smlouvu podepsaly.
Za tímto účelem ustaví subjekt tvořený zástupci příslušných výborů Evropského parlamentu a parlamentů vnitrostátních. Tento subjekt si pak sám určí svou organizační strukturu.
Další informace: