Nejlépe kvalifikovány k vyřešení stávající krize jsou podle polských občanů evropské orgány. Výsledky, jichž Polsko dosáhlo, jsou živoucím důkazem úspěšnosti evropského ideálu, říká polský premiér Donald Tusk v exkluzivním rozhovoru pro tyto internetové stránky a současně zdůrazňuje, že jeho země by se nyní chtěla o své zkušenosti a představy podělit se zbytkem Evropy. Polsko bude v druhé polovině roku 2011 předsedat Radě Evropské unie.
Vážený pane premiére, v programu předloženém pro historicky první polské předsednictví Rady EU se zdůrazňuje, že hlavním úkolem je nasměrovat Evropskou unii na cestu vedoucí k hospodářskému růstu. Jak je při narůstajících problémech a obtížích, jimž Unie čelí, možné tohoto cíle dosáhnout?
Současná krize je pro další růst v Evropě dosud nejvážnější výzvou. EU již prokázala, že si se zhoršením hospodářské situace dokáže poradit. Zkušenosti získané při řešení nadměrného veřejného dluhu a nízké míry evropské hospodářské konkurenceschopnosti jsou pro nás zdrojem ponaučení. K nápravě minulých chyb jsme již učinili první kroky: zavedli jsme Pakt euro plus a rozhodli jsme rovněž o vytvoření takových nástrojů, jako je Evropský mechanismus stability. Tyto nezbytné reformy jsou však pouze prvním krokem. Jsou sice nepostradatelné, nikoli však dostačující. V našem úsilí musíme dále pokračovat a zahájit společnou diskusi o tom, co by mělo být v nadcházejících desetiletích základem evropského hospodářského růstu.
O těchto záležitostech máme své konkrétní představy. Jsme přesvědčeni, že jedním ze způsobů, jak v příštích několika desetiletích podpořit dlouhodobý hospodářský růst, je další integrace evropského vnitřního trhu. Ačkoli Polsko není dosud členem eurozóny, dalo již dobrý příklad tím, že je jednou z prvních evropských zemí, která ve své ústavě stanovila, že veřejný dluh nesmí překročit úroveň 60 % HDP. Byli jsme rovněž jedním z prvních států, který přijal zákon zakazující nadměrné zvyšování rozpočtového schodku. V současnosti nás těší rovněž skutečnost, že polská ekonomika je jednou z nejdynamičtějších v Evropě – v prvním čtvrtletí letošního roku náš HDP vzrostl až o 4,4 %, což představovalo jeden z nejlepších výsledků v celé EU.
Jaké argumenty můžete uvést na podporu záměru stimulovat hospodářský růst prostřednictvím dalšího rozvoje vnitřního trhu a využít rozpočet EU k vytvoření konkurenceschopnější Evropy?
Ačkoli vnitřní trh funguje již 20 let, stále má ještě ohromný nevyužitý potenciál. Odstranění dosud existujících překážek (například na trhu v oblasti elektronického obchodu) by podle našeho názoru mohlo růst HDP Evropské unie urychlit až o dva procentní body ročně. Evropské podniky budou schopny příležitostí, které jim poskytuje přístup k půl miliardě spotřebitelů, plně využívat teprve poté, co se vnitřní trh stane skutečně jednotným.
Musíme rozptýlit všechny obavy z hlubší hospodářské integrace, neboť tato integrace je naší jedinou šancí, jak zajistit trvalé východisko z krize a zahnat přízrak jejího návratu. Mluvme zcela bez obalu: úspěšných výsledků německého či nizozemského hospodářství v oblasti vývozu by bez rozsáhlého evropského trhu nebylo možné dosáhnout. Polsko jakožto jediná země EU, která se nepropadla do recese, by nebýt trhu Evropské unie takové štěstí neměla. Vnitřní trh představuje naši největší konkurenční výhodu a celosvětové postavení Evropy závisí na jeho síle. Jacques Delors kdysi prohlásil, že „do společného trhu je obtížné se zamilovat“. V současnosti však nemáme žádnou jinou možnost než tento trh rozvinout a zamilovat se do něj zcela bezmezně.
Během našeho předsednictví zahájíme na základě návrhů předložených Evropskou komisí jednání o nových víceletých finančních rámcích. Jako všechna ostatní předsednictví bude Polsko při těchto diskusích vystupovat v úloze nestranného moderátora a bude usilovat o kompromisy a řešení přinášející užitek všem evropským partnerům. To však neznamená, že nebude mít svůj vlastní názor. Naši filozofii ohledně rozpočtu lze shrnout do jedné věty: „Cílem rozpočtu je investovat do Evropy“. Rozpočet EU se musí stát hlavním nástrojem při provádění strategie Evropa 2020.
Jak byste komentoval druhou prioritu nazvanou Bezpečná Evropa – zlepšení bezpečnosti z hlediska obrany, energie a potravin?
V současnosti je zřejmé, že spolupráci mezi EU a NATO je třeba posílit, a to jak na politické, tak i na operační úrovni. Pokud s tím budou všechny členské státy EU souhlasit, zahájíme ve spolupráci s vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku politickou diskusi zaměřenou na toto téma. Polsko-francouzsko-německá „bojová skupina Výmarského trojúhelníku“, která je v současnosti zřizována, se může stát učebnicovým příkladem „bojových skupin“ Unie, které Unii poskytnou skutečný nástroj pro provádění vojenských operací (např. činností za účelem stabilizace).
Pokud jde o energetickou politiku, polské předsednictví by chtělo zahájit politickou debatu o vnějším aspektu naší strategie v této oblasti. Jsme přesvědčeni, že pozice Unie vůči významným producentům, spotřebitelům a tranzitním zemím by mohla být mnohem silnější, kdybychom vystupovali jednotně. Hodláme konzultovat všechny členské státy a orgány EU s cílem určit nástroje, které jsou pro vypracování této vnější energetické politiky zapotřebí.
Třetí složkou naší definice „bezpečné Evropy“ je zabezpečení dodávek potravin. V čerstvé paměti dosud máme události posledních týdnů, kdy byla celá Evropa zachvácena oprávněnými obavami vyvolanými možným nakažením zeleniny bakterií E. coli. Je jasné, že Unie musí učinit další kroky ke zvýšení bezpečnosti potravin. Náš návrh je však koncipován šířeji. Evropa musí být schopna rozvinout svou produkční kapacitu tak, aby udržela tempo s očekávaným nárůstem světové populace. Během polského předsednictví vstoupí jednání o budoucnosti společné zemědělské politiky do rozhodující fáze (ačkoli nebudou dokončena). Chtěli bychom, aby reformovaná společná zemědělská politika účinně využívala finanční zdroje EU, byla tržně orientovaná a zohledňovala společný prospěch – zejména, aby chránila přírodní prostředí.
Polské předsednictví hodlá zlepšit spolupráci mezi EU a jižními sousedními zeměmi a současně zajistit, aby Evropa neztrácela za zřetele své východní sousedy.
Co očekáváte od varšavského summitu s východními partnery, který se bude konat na konci září?
Chtěli bychom, aby byla na summitu Východního partnerství přijata klíčová politická rozhodnutí o zásadách spolupráce s našimi východními sousedy. Tento summit, jehož se zúčastní desítky hlav států či předsedů vlád, musí tomuto projektu vdechnout nový život. Již nyní představuje Východní partnerství úspěch, jehož dokladem jsou naše vztahy s Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajina by měla v brzké době dokončit jednání o dohodě o přidružení a lepší hospodářské spolupráci.
Tím však nesmí naše úsilí skončit. Východní partnerství musí být rovněž jedním z nástrojů politiky Unie ve vztahu k Bělorusku. Běloruské orgány odmítly nabídku Evropy a pokračují v potlačování demokratické opozice. Evropa nemůže tolerovat porušování základních lidských práv, zároveň však musí udělat vše pro to, aby se obětí případného zpřísnění sankcí vůči Lukašenkovu režimu nestali běžní Bělorusové. Východní partnerství musíme proto nově vymezit tak, aby bylo více zaměřeno na zásadu „více za více“ a „méně za méně“. Je nutno, aby naši sousedé viděli, že zvolí-li cestu demokratických a tržních reforem, budou za to odpovídajícím způsobem odměněni. Rozhodnou-li se jít opačným směrem, bude to mít závažné důsledky.
Poláci jsou jedním z národů, který je vůči EU nejvstřícnější. Někteří odborníci očekávají, že polské předsednictví vnese do záležitostí Evropské unie určitý optimismus. Mohli by mít pravdu?
Poláci jsou eurofilové a věří v evropský projekt. Stačí jim rozhlédnout se kolem sebe, aby viděli, že tento projekt funguje. Průzkumy veřejného mínění po řadu let potvrzují, že Poláci patří k těm, kteří nejhorlivěji podporují evropské orgány a těsnější evropskou integraci. Nejlépe kvalifikovány k vyřešení stávající krize jsou podle jejich názoru jednoznačně evropské instituce. Výsledky, jichž naše země (s 38 miliony obyvatel) dosáhla, jsou živoucím důkazem úspěšnosti evropského ideálu. O naše zkušenosti a představy bychom se rádi podělili se zbytkem Evropy.
Jak bude polské předsednictví spolupracovat s Dánskem a Kyprem, jež se zhostí role předsednictví po něm?
Spolupráce s těmito zeměmi je vynikající. Polsko, Dánsko a Kypr připravily osmnáctiměsíční pracovní program předsednictví, který se týká funkčního období těchto tří po sobě jdoucích předsednictví. Jedná se o vyvážený dokument: jsou v něm uvedeny nejen výzvy, jimž Unie čelí, ale také naše vlastní originální představy, s nimiž bychom rádi seznámili všechny naše partnery v rámci EU. Doufáme, že náš společně připravený program bude tvořit pevný základ pro plánování aktivit Rady Evropské unie.
Internetová stránka polského předsednictví (pl, en, fr, de)