Dne 22. května vysoká představitelka EU Catherine Ashtonová oficiálně otevřela kancelář Evropské unie v hlavním městě povstalců Benghází. Tato kancelář usnadní směrování zdrojů a zlepší kontakty s lidmi, kteří bojují za demokracii. Vysoká představitelka se během své návštěvy setkala s vedoucími představiteli opozice, se zástupci občanské společnosti a mezinárodními partnery EU. O své cestě informovala dne 23. května na zasedání Rady pro zahraniční věci ministry členských států. Rada v tentýž den přijala přísnější omezující opatření vůči libyjskému režimu a rozšířila seznam osob a subjektů, na něž se vztahují cestovní omezení a zmrazení majetku.
Ministři zahraničních věcí na zasedání
dne 12. dubna vyzvali k okamžitému příměří a dodržování lidských práv v Libyi. Osoby, které spolupracují s režimem, si musejí vybrat: buď se budou nadále souhlasně stavět k brutálním represím ze strany plukovníka Kaddáfího, nebo podpoří řádný přechod k demokracii.
Humanitární situace v zemi a na jejích hranicích je důvodem k hlubokému znepokojení. Pokud bude konflikt pokračovat, existuje vážné riziko, že vzhledem k vysidlování a migračním tokům dojde k dalšímu zhoršení podmínek. Přípravy vojenské operace EUFOR Libya, která má podpořit humanitární pomoc v regionu, značně pokročily, a pokud o to požádá OSN, operace může být zahájena.
EU, která čelí rostoucímu počtu uprchlíků připlouvajících k jejím jižním břehům, je připravena konkrétním způsobem projevit solidaritu členským státům, jichž se tento problém bezprostředně dotýká.
Rada přijala další sankce namířené proti Kaddáfího režimu a bude nadále ve všech ohledech bránit jakémukoli financování režimu z vývozu ropy a plynu.
Ministři se setkali k neformální výměně názorů s Mahmúdem Džibrílem z opoziční přechodové národní rady.
Operace EUFOR Libya EU je připravena uskutečnit vojenskou operaci s cílem poskytnout humanitární pomoc v reakci na krizovou situaci v Libyi. Na základě formálního rozhodnutí přijatého dne 1. dubna 2011 vytvořila Rada právní rámec pro operaci EUFOR Libya, která bude zahájena na žádost Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) s cílem „přispět k bezpečným přesunům a evakuaci vysídlených osob a podpořit humanitární organizace v jejich činnosti v regionu“.
Operace EUFOR Libya vedená v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP) bude podporovat mandáty rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1970 a 1973. Velitelem operace byl jmenován italský kontradmirál Claudio Gaudiosi a její operační velitelství se nachází v Římě. Rozpočet operace je na počáteční období čtyř měsíců 7,9 milionů EUR.
Londýnská konference o Libyi – mezinárodní kontaktní skupina EU je odhodlána usilovat spolu s mezinárodním společenstvím o přechod Libye k demokracii. EU je spolu s klíčovými partnery zahrnujícími OSN, Africkou unii, Ligu arabských států a členské státy EU členem mezinárodní kontaktní skupiny, jež byla zřízena na londýnské konferenci o Libyi dne 29. března.
Evropská rada konaná ve dnech 24. a 25. března Jarní evropský summit potvrdil postoj EU přijatý na zvláštním zasedání Evropské rady, které se konalo dne
11. března a bylo věnováno Libyi a jižnímu sousedství: plukovník Kaddáfí se musí okamžitě vzdát moci a Libye musí zahájit politickou transformaci, jež bude probíhat pod vedením samotných Libyjců. EU je ve spolupráci s Ligou arabských států, Africkou unií a OSN připravena pomáhat nové Libyi v hospodářské oblasti a při budování jejích nových institucí.
Evropská rada na zasedání ve dnech 24. a 25. března uvedla, že EU je připravena uvalit na Libyi vedle sankcí, které již byly přijaty k provedení opatření podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1970 a 1973, další sankce. Jak Evropská rada uvedla, je cílem dalších sankcí EU zabránit tomu, aby se příjmy z ropy a plynu dostaly do rukou představitelů Kaddáfího režimu. Obdobné návrhy předloží členské státy rovněž Radě bezpečnosti OSN.
Dne
23. března se v Káhiře uskutečnilo jednání maďarského ministra zahraničních věcí Jánose Martonyie a komisařky Cecilie Malmströmové s egyptskou vládou a představiteli Libyjské národní rady.
Dne
22. března János Martonyi navštívil Sallúm na egyptsko-libyjské hranici a získal bezprostřední informace o situaci od místních orgánů a nevládních organizací.
Dne
21. března přijala Rada pro zahraniční věci závěry o Libyi a rozhodnutí uvalit další sankce překračující dokonce rámec provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1975. Původní opatření, a sice zákaz cestování a zmrazení majetku, byla rozšířena na dalších 11 osob a 9 subjektů. U těchto osob se předpokládá, že jsou zapojeny do závažného porušování lidských práv v rozporu s mezinárodním právem nebo že jsou spoluúčastníky takového jednání, souvisejícího mimo jiné s leteckými nebo jinými útoky na civilní obyvatelstvo a zařízení. Zmrazení majetku bylo rozšířeno na nové subjekty, jež OSN označila v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1073, a rovněž na 5 dalších subjektů, které samostatně určila EU.
Toto nové rozhodnutí brání rovněž všem letům ve vzdušném prostoru Libye a posiluje vymáhání zbrojního embarga. Dále zakazuje vstup do vzdušného prostoru členských států EU libyjským letadlům i všem letadlům, u nichž je důvod se domnívat, že přepravují zakázané předměty nebo ozbrojené žoldnéře.
Na
pařížském summitu na podporu libyjského lidu, jenž se konal ve francouzské metropoli dne
19. března, Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady, uvedl, že Evropská unie je připravena v rámci svého mandátu a svých pravomocí provádět rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1973.
Dne
17. března vydali Herman Van Rompuy a vysoká představitelka Catherine Ashtonová společné prohlášení, v němž uvítali rezoluci 1973 přijatou Radou bezpečnosti OSN.
Vysoká představitelka navštívila dne
14. března Egypt, aby informovala generálního tajemníka Ligy arabských států Amra Músu o zasedání Rady pro zahraniční věci konaném dne
10. března a o zasedání Evropské rady konaném dne
11. března.
Dne
11. března prohlásili vedoucí představitelé EU na zasedání v Bruselu, že Muammar Kaddáfí musí odstoupit. Uvedli, že jeho režim ztratil veškerou legitimitu a že EU považuje za politického partnera prozatímní přechodovou národní radu v Benghází.
Při stejné příležitosti předložily vysoká představitelka a Komise návrh na nové partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu se zeměmi jižního Středomoří. Toto partnerství by se mělo opírat o hlubší hospodářskou integraci, širší přístup na trh a politickou spolupráci.
Dne
10. března uvalila EU na Libyi další sankce, včetně opatření zaměřených na klíčové libyjské finanční instituce, přičemž již dne
28. února bylo uloženo zbrojní embargo v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1970 a zároveň bylo zakázáno s Libyí obchodovat s veškerým vybavením, které by mohlo být použito k vnitřní represi. Dne
28. února EU vydala rovněž zákaz vydávání víz pro Muammara Kaddáfího a další osoby odpovědné za násilné akce proti civilnímu obyvatelstvu a zmrazila jejich majetek. Přijatými sankcemi EU provádí opatření, k nimž vyzvalo OSN, a dokonce jde nad jejich rámec. Rada toto rozhodnutí o sankcích přijala v mimořádně krátkém čase.
Od
22. února jsou pozastavena jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí i plnění smluv o spolupráci uzavřených s touto zemí.
Operace na ochranu hranic Itálie a Frontex, agentura EU pro ochranu hranic, provádějí ve střední oblasti Středozemního moře společnou operaci s názvem Hermes 2011. Tato operace byla zahájena dne
20. února na oficiální žádost italské vlády a jejím cílem je pomoci Itálii zvládat stávající a potenciální migrační toky ze severní Afriky. Zdroje v podobě personálu nebo technického vybavení pro nasazení v rámci operace přislíbilo celkem čtrnáct členských států (včetně Itálie), z nichž osm se v současné době aktivně angažuje.
Od počátku povstání v severní Africe připlulo na ostrov Lampedusa na jih od Sicílie více než 20 000 uprchlíků. Ve většině případů se jedná o tuniské migranty, v poslední době však útočiště na Lampeduse hledají i Libyjci. Většina migrantů je převážena do přijímacích středisek v Itálii.
Situační mapa (© Frontex)
Humanitární pomoc Na tunisko-libyjské a egyptsko-libyjské hranici jsou přítomny týmy odborníků z ECHO (humanitární pomoc a civilní ochrana EU), aby posoudily humanitární potřeby a celkovou situaci. Na humanitární pomoc pro nejvíce postižené osoby v Libyi a sousedních zemích (Tunisko a Egypt) bylo vyčleněno 70 milionů EUR. Komise je připravena tyto prostředky navýšit, pokud to situace na místě bude vyžadovat. Dne
23. května činily příspěvky Evropské komise a členských států celkem téměř 125 milionů EUR.
Na tunisko-libyjské hranici byl rozmístěn šestičlenný tým pro posuzování a koordinaci v oblasti civilní ochrany, který je v kontaktu s úřadem ECHO a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).
Delegace EU v Tunisu aktivně koordinuje činnost s mezinárodními organizacemi přítomnými v Tunisu (Světový potravinový program, Africká rozvojová banka, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky – UNHCR atd.).
Další informace:Prohlášení vysoké představitelky po londýnské konferenci o Libyi (en) (fr)
Informativní přehled Komise o humanitární pomoci (pdf) (en)
Společné prohlášení předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové k rezoluci Rady bezpečnosti OSN o Libyi (en) (fr)
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN o bezletové zóně nad Libyí (pdf) (en)